8.1. – 9.1. se konala první víkendovka v tomto roce a to v Praze v Karlíně na faře. Tentokrát jsme se sešli v hojném počtu, bylo nás celých jedenáct, což je obdivuhodné číslo oproti minulé víkendovce. Po rybičkové pomazánce s chlebem jsme se vydali do deštivé Prahy na procházku. V pražském zledovatělém parku jsme se dobrou půlhodinku klouzali na malých kopečkách, na všem co jsme měli. Počínaje nohama a končívaje igelitkami a pneumatikami.
Zcela znaveni se vracíme na faru a vaříme skvělé rizoto, při kterém uzavřeme sázku, kolik šťávy z celých citronů se vejde do půlky hrnku. Po obědě kupujeme 20 citronů a vyhodnocujeme sázku. Tu vyhrává Kuba H., který vsadil 3 citrony a definitivně sázku prohrává Matouš s 11 vsazenými citrony. Za trest musí všechnu šťávu vypít. Ale co s 17 zbylými citrony? Udělali jsme si velkou citronádu a zahráli hru: Poznej kdo má citron v puse.
S kyselými pusami si dáváme večeři, zadebatujeme na téma Jaký si myslíme, že je úkol křesťana v dnešním světě, pomodlili jsme se, zahráli Aktivity a hru Jungle Jam. Potom někteří velice znavení (a zranění) šli do hajan, ti vytrvalejší šli hrát ping pong, a ty ještě více vytrvalejší se šli učit (mám na mysli Vaška a Matouše).
Ráno ve čtvrt na osm jsme vstávali, dali jsme si snídani a balili. Pak jsme jeli do Kobylis na mši. No a po mši jsme se vydali domů. Do Neratovic jsme dojeli asi v 11 hodin. A podle mého odhadu si šli všichni po příjezdu ještě dáchnout.
Zcela znaveni se vracíme na faru a vaříme skvělé rizoto, při kterém uzavřeme sázku, kolik šťávy z celých citronů se vejde do půlky hrnku. Po obědě kupujeme 20 citronů a vyhodnocujeme sázku. Tu vyhrává Kuba H., který vsadil 3 citrony a definitivně sázku prohrává Matouš s 11 vsazenými citrony. Za trest musí všechnu šťávu vypít. Ale co s 17 zbylými citrony? Udělali jsme si velkou citronádu a zahráli hru: Poznej kdo má citron v puse.
S kyselými pusami si dáváme večeři, zadebatujeme na téma Jaký si myslíme, že je úkol křesťana v dnešním světě, pomodlili jsme se, zahráli Aktivity a hru Jungle Jam. Potom někteří velice znavení (a zranění) šli do hajan, ti vytrvalejší šli hrát ping pong, a ty ještě více vytrvalejší se šli učit (mám na mysli Vaška a Matouše).
Ráno ve čtvrt na osm jsme vstávali, dali jsme si snídani a balili. Pak jsme jeli do Kobylis na mši. No a po mši jsme se vydali domů. Do Neratovic jsme dojeli asi v 11 hodin. A podle mého odhadu si šli všichni po příjezdu ještě dáchnout.
Týna Kůlová
A klasicky přikládáme výběr fotek.