Klasická víkendovka pro mládež odstartovala poněkud neklasicky – výletem do Drábských světniček s dalšími farníky, především dětmi. O tomto výletu pojednává následující článek od přímého účastníka 😉
Jak jsem jel na výlet do Drábských Světniček
Napřed jsme jeli vlakem do Mladé Boleslavi. Ve vlaku jsme hráli karty s Pájou Trhoňem, Vaškem Rýdlem a Terezkou Novákovou. Pak jsme jeli autobusem do Březiny nad Jizerou.
Vystoupili jsme a šli na Drábské Světničky. Cestou jsme si dali svačinu. Potom jsme vystoupili na kopec, kde byl krásný výhled do kraje. Po nějaké době jsme došli na skalní rozhledny, které se mi líbily. Na skalní rozhledny se lezlo po železných žebřících. Po nich jsme šplhali nahoru a dolů a občas jsem se trochu bál. Potom jsme slezli dolů a dali si oběd.
Po obědě jsme odešli na nedalekou louku a začali hrát hru. Rozdělili jsme se na tři družstva, která spolu soutěžila. Hra byla o tom, že si každý musel najít básničku v nedalekém lese. Tu básničku si musel zapamatovat a potom ji říct kamarádovi z jeho družstva. Ten se ji znovu musel naučit nazpaměť a říct ji rozhodčímu. Když ji řekl správně, dostal za ní body od jedné do osmi podle toho, jak byla dlouhá. Naše družstvo vyhrálo.
Když hra skončila, šli jsme do lesa hledat poklad. Poklad jsme našli pomocí džípíesky.
Potom jsme si odpočinuli v lese. Kluci nám natáhli lano mezi dvěma stromy a my jsme po něm přecházeli. Docela mě to bavilo. Lezl jsem s Dominikem. Každý šel z jedné strany a uprostřed jsme se měli vyhnout. Když se všichni vystřídali, vydali jsme se na cestu na autobus.
Autobusem jsme jeli nazpátek do Mladé Boleslavi. Tam jsme přestoupili na vlak domů. Ve vlaku jsme hráli bláznivě prší. Přijeli jsme do Neratovic v půl osmé.
Výlet se mi hodně líbil a už se těším na nějaký nový. Děkuju všem, co výlet připravili!
Vystoupili jsme a šli na Drábské Světničky. Cestou jsme si dali svačinu. Potom jsme vystoupili na kopec, kde byl krásný výhled do kraje. Po nějaké době jsme došli na skalní rozhledny, které se mi líbily. Na skalní rozhledny se lezlo po železných žebřících. Po nich jsme šplhali nahoru a dolů a občas jsem se trochu bál. Potom jsme slezli dolů a dali si oběd.
Po obědě jsme odešli na nedalekou louku a začali hrát hru. Rozdělili jsme se na tři družstva, která spolu soutěžila. Hra byla o tom, že si každý musel najít básničku v nedalekém lese. Tu básničku si musel zapamatovat a potom ji říct kamarádovi z jeho družstva. Ten se ji znovu musel naučit nazpaměť a říct ji rozhodčímu. Když ji řekl správně, dostal za ní body od jedné do osmi podle toho, jak byla dlouhá. Naše družstvo vyhrálo.
Když hra skončila, šli jsme do lesa hledat poklad. Poklad jsme našli pomocí džípíesky.
Potom jsme si odpočinuli v lese. Kluci nám natáhli lano mezi dvěma stromy a my jsme po něm přecházeli. Docela mě to bavilo. Lezl jsem s Dominikem. Každý šel z jedné strany a uprostřed jsme se měli vyhnout. Když se všichni vystřídali, vydali jsme se na cestu na autobus.
Autobusem jsme jeli nazpátek do Mladé Boleslavi. Tam jsme přestoupili na vlak domů. Ve vlaku jsme hráli bláznivě prší. Přijeli jsme do Neratovic v půl osmé.
Výlet se mi hodně líbil a už se těším na nějaký nový. Děkuju všem, co výlet připravili!
Péťa Kelin (junior)
A tady se můžete podívat i na pár fotek z výletu.
Pokud by vás zajímalo, jak dopadla víkendovka po odjezdu dětí, tak se o tom můžete dočíst zde.