Milí přátelé,
dostala jsem za úkol napsat na farní stránky něco o naší zahradní slavnosti. Víte, že letos se uskutečnila už po čtrnácté? A tradičně se moc vydařila. Počasí vyšlo skvěle. V souvislosti s počasím si vždycky vzpomenu na slova Pavla Semely, že Pán Bůh má farní slavnosti rád, a tak ať důvěřujeme, že se o počasí postará. Postaral se i letos.
Od 14 hodin přicházeli na zahradu U Vysoké jedle, která tam už nestojí, skupinky lidí, rodiny i jednotlivci. Už během první hodiny se zde vytvořilo početné společenství, kde věřím každý našel své místo, prostor k rozhovoru, k setkání s přáteli, k odpočinku. Nechybělo výtečné občerstvení, pivo, víno a šťávičky pro mladší účastníky. Byl také připraven program hlavně pro mladší v podobě malování na obličej.
Jelikož se lano natažené mezi stromy stalo pravidelnou atrakcí slavnosti, zahlédla jsem většinou už jen děti a mládež, jak nepřirozenou až trhavou, ale stále ještě ladnou chůzí dosahují druhého konce. Veliký dojem na mě udělala dlouhá zeď plná kreseb a roztodivných malůvek biblických motivů, které vzešly z malířské soutěže.
No a co bylo dál? Lidé se bavili, pivo se točilo, buřty se potily.
Až do večera bylo co jíst, pít, o čem si povídat. Někteří odešli dřív, jiní vydrželi déle. Vše vyvrcholilo příchodem ukrajinských občanů Kolji a Antona. Dík patří všem organizátorům. Těším se na patnáctou zahradní slavnost v roce 2018.
Zvláštní poděkování po právu náleží pořadateli, Davidu Krejčiříkovi, dalším odvážlivcům a rodině Trhoňů, u nichž se den po slavnosti dopilo veškeré nedopité pivo, které ještě zbylo v posledním ze sudů, a uchránili ho tímto před zkázou.
Kéž nás Bůh také všechny uchrání před zkázou a přibližně za rok se zase všichni sejdeme na stejném místě.
Josefína Vrbová
(s inspirací Lenky Trhoňové, Marka Matochy, Romana Vondrouše, Kuby Habarta a jejich článcích o zahradní slavnosti z uplynulých let)
FOTOGALERIE
* fotky od Honzy Trhoně
na tomto odkazu
* fotky od Standy Dabrowkého zde:
