Všem ale povadl úsměv na rtech, když si uvědomili, že je čeká dlouhá strmá cesta do kopce. Museli jsme dojít k chaloupce, která se nacházela poměrně vysoko. Všichni ale výstup zvládli bez kyslíkových přístrojů, ovšem Matýsek Zeman cestou odpadl, jelikož měl nedoléčenou chřipku. Ten večer jsme se ještě pomodlili, navečeřeli se a šli jsme spát.
Další den jsme samozřejmě museli bobovat. Bobovat se ale nedá pořád. Měli jsme připravený program. Děti byly rozděleny na dva týmy, které hrály různé hry. Když jsme odehráli nějakou hru, odkryla se nám část vyfocené hory, na kterou jsme „lezli“. Smyslem bylo dostat se na vrchol. Strefovali jsme se koulemi do terčů, provlékali jsme se provázkem, hádali jsme slova, uhýbali jsme před koulemi, které po nás házel Matouš apod. Během odpoledne přijel kněz a odsloužil nám mši. Večer bylo vyhlášení výsledků. Vyhrála skupina, jejíž hlavní představitelkou byla Týna.
V Neděli ráno jsme si sbalili věci a šli jsme si ještě na chvíli zabobovat. Nic ale netrvá věčně, proto přišel také čas návratu domů. Sjeli jsme tedy na bobech dolů do Tanvaldu a vyrazili jsme zpět, směr Neratovice.
Všem se na víkendovce moc líbilo.