Ráno v 8hodin nastupovala v Neratovicích skupina čerstvých a nadšených lidí do vlaku směr Vysočany- lanové centrum. Po krátké rozcvičce jsme se rozdělili do tříčlených skupinek a prolezli zmenšeninami některých překážek.
Potom jsme se vrhli na ty opravdové v osmimetrové výšce. Podle mě z nich byla nejtěžší překážka zvaná SHAOLIN ( přecházelo se bez pomoci rukou po kůlech, které byly asi půl metru od sebe a pěkně se houpaly). Po přestávce na oběd jsme šli na překážky pro dva.
Na jedné z nich taky vznikla nezapomenutelná hláška Marušky V. Bylo to na HAWAII- stojíte na dřevěné desce a pomocí lana se přehoupnete na další- prostřední a lano vrátíte „spolucestovateli“, který se přehoupne k vám a pak se stejným způsobem dostanete na poslední desku. Marušku jistil Tomáš V. A ona si nebyla jistá jestli jí dostatečně sleduje a tak na něj zavolala: „Kam koukáš? Hezčí tady nenajdeš!“
Protože se přiblížil čas odchodu, tak se všichni, co to ještě nestihli, zhoupli na houpačce a někteří si přitom ‚s radostí‘ zakřičeli. Potom jsme se převlékli a šli na vlak…
Je večer 5 hodin, pomalu se snáší tma a k vlaku ve Vysočanech se plazí skupina zničených nadějných sportovců. A přitom to začalo tak nevině…
Anička Rýdlová
A pro větší názornou představu přikládám fotogalerii.