Silvretta 2013

Tradiční vysokohorský týdenní pobyt prožila naše skupinka v pohoří Silvretta, které se nachází na hranicích Rakouska a Švýcarska. Auta jsme zaparkovali ve výšce 2034 m.n.m. a pak po dvou hodinách chůze jsme byli ve výšce 2366 m.n.m., kde jsme měli pronajatou chatu od německého alpského klubu. Letos nás bylo 18 – 11 účastníků z Neratovic a okolí a jedna – většině neznámá - rodina z Olomouce. Věkové složení 6 až 55 let.
Čím nás hory neustále přitahují? Člověk zde velmi intenzivně může poznávat Boha, Jeho stvoření, své kamarády a přátele a především sám sebe. Pravdivě a realisticky může porovnávat své sny se svými schopnostmi a možnostmi. Intenzivně se každou chvíli rozhoduje – co je pro něj horská výzva, čeho se zříká, do čeho se mu nechce. Intenzivně může prožívat, že stav hluboké vnitřní radosti (a také některé výhledy) se dá prožít jen za cenu velké námahy, přemáhání a únavy. U putování snad nejvíce platí, že cílem není vrchol, cílem je cesta – a také bezpečný návrat domů.
Jak vypadá náš každodenní program? Většinou se vstává v 6,00. Během hodiny se dokážeme umýt ve studené vodě, připravit si na plynovém vařiči instatntní polévku nebo podobnou snídani, vybojovat si svoji minutku na jediném záchodě, sbalit se… Kolem 7,00 společně poprosíme o požehnání a vyrážíme. Pokud je cesta dobře naplánovaná, vracíme se kolem 16,00. Smyjeme ze sebe pot (opět ve vodě z horského potoka), připravíme opět instantní dobroty, vyprávíme si o našich zážitcích a rozhodujeme se, jakou tůru podnikneme následující den. Obvykle je čas na nějakou společenskou hru – velmi oblíbené jsou šachy a karty. V tuto chvíli také panuje nejvíce uvolněná atmosféra a člověk může jen tak radostně prožívat krásné společné chvíle odpočinku. Kolem 20,00 společná modlitba a dle únavy odcházíme spát. Letos jsme spali všichni v jedné místnosti.
Chceme i touto cestou ještě jednou poděkovat všem, kteří přijali naše pozvání a zúčastnili se tohoto dobrodružství. V našem srdci vždy zůstane společenství lidí, ve kterém prožíváme společně naše vize, plány, se kterými jsme společně na cestě.
Následující fotogalerie (velké poděkování Tomášovi Vamberovi a Marušce Rajkové) snad přiblíží nádhernou atmosféru letošního pobytu.

Maruška a Marian Cúthovi

Žádné komentáře :

Okomentovat