ÖTZTALSKÉ ALPY - léto 2012

Také letos zorganizovali horští vůdci Marian a Maruška Cúthovi letní týdenní pobyt v horách. Díky velkorysosti své ženy jsem si také mohl vyzkoušet, jaké to je prožít týden v nádherné přířodě Otztalských Alp. Vyrazili jsme v sobotu 30.6. brzy ráno a okolo poledne se již celá jedenáctičlenná skupinka sešla před domem pana správce a mohla si vyzvednout klíče. K našemu velkému překvapení jsme s klíčem od chaty dostali i kouzelný klíč od závory a mohli tudíž pokračovat auty mnohem výš než bylo v původním plánu. Počasí nám "přálo" a tak jsme v třicetistupňovém horku vzali na ramena vše co je potřeba na týdenní pobyt a začali se přibližovat k našemu novému domovu. Chata Anton Renk Hutte je položena ve výšce 2260 m.n.m. na skále vedle nádherného vodopádu. Oproti původním předpokladům jsme zjistili, že je tam zařízená kuchyň, dřevo na topení a dokonce i elektřina ze solárních panelů na večerní svícení žárovkama. Ale večer jsme stejně moc neponocovali, protože ranní budíčky v 6,00 nás motivovali jít brzy do hajan. Každý den jsme měli v plánu zdolat nějaký blízký vrchol a všichni byli v dobré náladě ať se to dařilo nebo ne. Během týdne nechybělo i spestření pobytu koupáním v jezeře, běhání okolo jezera, hledání nových cest a možných cílů budoucích výprav a také lezení docela obtížné feraty podél vodopádu u chaty. Čím déle jsme v horách pobývali, tím více jsme si zvykali na zdejší rytmus a každodenní dávku pohybu a krásných výhledů. Počasí nám vycházelo úžasně. A to už se blížil závěr a museli jsme se s naší chatkou v pátek ráno rozloučit a sejít zpět do civilizace, kde jsme se setkali s Jolanou a rozloučli se s Vaškem a Jirkou. Nás zbylých devět statečných zvolilo přesun do jiného údolí, kde jsme se v typické rakouské turistické vesničce ubytovali v kempu, postavili stany, navlékli horolezecké postroje a vyrazili na jištěnou cestu podél vodopádu Stuibenfall, která byla pohodová, o to víc jsme si mohli vychutnat výhledy na vodopád a údolí. Po návratu do kempu jsme po týdnu všichni rádi využili teplých sprch, uvařili si večeri a uložili se do našich stanů. V noci to nevypadalo, ale ráno se počasí krásně vybralo a tak jsme ještě mohli vyrazit na poslední výšlap k jezeru Grastalersee ve výšce 2500 m.n.m. Po této delší procházce jsme společně poděkovali za vše prožité, rozloučili se, naložili do aut a vyrazili zpět směrem domov. Moc jsem si svůj první pobyt v tak vysokých horách užil a děkuju Marušce a Marianovi, ale i všem ostatním, protože každý přispěl k pohodové atmosféře v průběhu celého pobytu.
Honza Trhoň

A doprovodnou galerii fotek naleznete zde

1 komentář :

Tomáš Vambera řekl(a)...

Teda nějak ti tam nesedí počty lidí :)
Nejdřív jsme 12ti členná skupina u které po rozloučení s Vaškem a Jirkou zbude 9 členů :)

Jinak u článku sem si vzpomněl na to, že mám vlastně mokrý stan ...

Okomentovat