Tábor Krásno 2010 - POZNÁVÁNÍ SVĚTCŮ

Sobota:
Po dlouhé cestě z Neratovic nás ve své zemi přivítal král.Seznámil nás s tím, že v této zemi řádí velký hlad - hlad po hrdinech a po velkých skutcích, na které by země mohla vzpomínat. Je proto potřeba najít dobré vzory, podle kterých by se mohli řídit. Děti nadšeně slibují svou pomoc.Král je tedy učinil svými rytíři. (Rytíř se vyznačuje jednak velikou silou a odvahou, ale také šlechetností a pokorou. Chrání slabé a je poslušný svého krále).Děti se rozdělily do tří skupinek a zvolily jména : Černí Jezdci, Tyranosauři a Galové.

V nedaleké věži vězní šedí nepřátelé moudrého opata. Po dlouhém boji je rytíři osvobozen a seznamuje se s nimi.Mluví spolu o tom, že v dobách dávných i nedávných žili lidé, kteří byli vzorem pro ostatní. Nejenže se vyznačovali moudrostí, silou a statečností, ale především láskou k Bohu. Říkáme jim SVATÍ. A tak budeme některé z nich poznávat.

První je Johanka z Arku.

Neděle:

Johanka slyšela Boží hlas - musela být vnímavá, aby jej nepřeslechla. V životě člověka jsou chvíle, kdy neví kam jít dál a co má dělat – důležité je, aby se člověk nedíval na temnotu kolem sebe, ale hledal hvězdy na nebi. Symbolem k tomu bude noční hra. V cíli děti dostaly lístek s částí textu o životě Johanky z Arku.Podle jejího vzoru si dopoledne děti vyrobily symboly svého družstva a odpoledne vyrazily do boje o vlajku a další bitvy.

Pondělí:

Dnes nás hry měly přivést ke jménu dalšího světce. Nejdříve jsme se zamysleli nad tím, kdo je nejsilnější v družstvu, na táboře, v naší zemi a na celém světě. Potom jsme vyrazili ven. Hlavním dopoledním úkolem bylo získat mapu k pokladu. Kvůli tomu jsme museli najít hůl, kterou zasadíme do země, běželi jsme štafetový závod,museli jsme vydržet pod vodou, nachytat ryby a zapamatovat si co nejvíce předmětů při Kimově hře. Odměnou byly datle, kterými děti zdobily hole a mapa se znakem ryby-ICHTHIS. Ryba byla i k obědu…
Odpoledne jsme vyrazili po družstvech na trasu plnou dalších ůkolů. Jedním z nich bylo i přenášení někoho z družstva přes potok nebo hledání pokladu podle mapy.Nikdo ale poklad nenašel!
Večer jsme se dozvěděli o tom, kdo nás celý den provázel.Nikdo neuhodl, že to byl Svatý Kryštof. O to víc jsme naslouchali legendě o něm.

Úterý:

Dnes vyrážíme na celodenní výlet se svatým Janem Křtitelem do pouště.
Po cestě nás čekaly různé úkoly, jako třeba golf,nebo lukostřelba. Najednou tu byl před námi: Jan Křtitel.Povídali jsme si s ním a zjistili, že na poušti se dá přežít jen s medem . Rychle jsme tedy nasbírali úly lesních včel a ty nás dovedly ke sklenicím s medem.Měli jsme velký hlad, tak jsme rozdělali oheň a na něm upekli placky, které s medem výtečně chutnaly.

Středa:

A zase jsme museli uhádnout jméno světce pro dnešní den.
Dopoledne jsme v lese nasbírali útržky ze života svatého a podle toho hned někteří poznali, že jde o svatého Vojtěcha. Hurá!
Odpoledne jsme vyrazili na cestu za celým životopisem tohoto muže. A to nebylo jen tak snadné. Na cestě nás čekalo opět několik úkolů: přenést vodu, chodit se zavázanýma očima na vyznačené trase podle nápovědí kamarádů, rozluštit šifru a na závěr zdolat příkrou cestu do starého lomu.

Čtvrtek:

Svatý Václav
Ve městě král zahlédl zvědy nepřátel. Proto se zástupci z každého družstva vydávají za nimi a snaží se vystopovat místo, kde by se odpoledne měla strhnout bitva mezi rytíři a nepřáteli. To se naštěstí podařilo.
Po obědě asistenti zahráli dětem část příběhu o sv.Václavovi při bitvě s Radslavem.V okamžiku, kdy Václav ztratí přilbu a objeví se kříž- znak Boha na čele Václava ,hra končí.Děti vymyslí konec příběhu.Po schlédnutí všech divadelních kusů jsme se vydali na opravdovou bitvu do lesa. Při ní jsme prověřili naši paměť i tělesné schopnosti.

Pátek:

Při dopoledním skládání textu o dalším světci jsme se pěkně zapotili. Nebylo ale těžké uhodnout, že draka zabil a princeznu zachránil Svatý Jiří. Po cestě domů jsme potkali ženu,která nás žádala o pomoc. Ve městě je očarovaná studna a jen stateční rytíři,takoví jako byl Svatý Jiří, mohou město zachránit. Je potřeba vytáhnout ze studny tři otrávené špunty.
Na to jsme se posilnili obědem a vyrazili do lesa dokázat při hře naši statečnost. Žena si ověřila, že jsme schopni jí pomoci a zavedla nás k jezeru,kam se tři z nás i přes nepřízeň počasí vrhli pro špunty.
A měli jsme vyhráno a dohráno!
Po návratu na faru jsme se připravili na mši svatou.I při ní jsme opět slyšeli moudrá slova, že je třeba naslouchat božímu hlasu, jako to dělali svatí.To proto, abychom se dobře orientovali v našem světě.
Večer jsme se naposledy sešli s králem. Povídali jsme si o tom, co jsme v tomto týdnu zažili a předali mu různé předměty, které jsme získali.
Je mi sice víc než třicet, ale byla jsem na táboře naší farnosti poprvé. Vše jsem s dětmi prožívala a radovala se z každého úspěchu, poznání nového, kroku vpřed. Obdivuji všechny, kdo jsou ochotni žít těch několik dní celým svým srdcem a každou minutou pro naše děti. Připravují do detailu program každého dne, zajistí bohatě prostřené stoly, nabídnou otevřenou náruč tomu,kdo si stýská a pofoukají bolístku z „boje“. A je to tak jistě na každém z táborů. Ať Vám Bůh za to žehná!
JT.

1 komentář :

Anonymní řekl(a)...

Děkujeme všem za přípravu a kráně prožitý týden našich holek! Přijely, jak jinak, než nadšený! Moc díky všem a ještě jednou dík! Lhotákovi Nebužely

Okomentovat