Farní tábor II: Čtyřlístek v Krásně

      25.7. se staly dvě důležité věci. V italské Kalábrii se přiotrávilo přes 70 turistů ze Slovenska; a z Neratovic odjelo 19 dětí na druhý farní tábor. A protože jsme na stránkách neratovické farnosti, rozepíšu se trochu o té druhé události. Nevím, jak moc dlouhé shrnutí týdenního tábora by si kdo rád přečetl, proto jsem vytvořil dvě varianty. Kratší a delší.

Krátká varianta:
      V Krásně bylo krásně. Měli jsme krásné počasí, krásné ubytování a krásné jídlo. Krásní asistenti a krásné asistentky se krásně starali o krásné děti. Prostě jsme spolu v Krásně krásně vycházeli. Krásný.

Delší varianta:
      Jak jsem napsal již v úvodu, do Krásna odjelo 19 dětí. Spolu s nimi odjelo i 8 starších dětí, které vymýšlely, jak zábavně a plnohodnotně spolu prožít týden na táboře. Šlo o Anču, Katku, Markétu, Marušku, Tomáše, Verču, Vaška a mně.
      Ještě po cestě ve vlaku, při čtení Čtyřlístků, se děti dočetli, že Myšpulín sestrojil stroj času a v Krásně jsme se měli setkat s celým Čtyřlístkem. Opravdu, chvíli po příjezdu se s námi setkali Fifinka, Pinďa, Bobík i Myšpulín. Slíbili nám krásné prázdniny při společném cestování časem. Protože však již bylo pozdě, rozhodli jsme počkat s časovými skoky do zítřka.
      Další den u snídaně jsme objevili zprávu od Čtyřlístku, že se s námi setkají u stroje času za městem, abychom nebudili rozruch. Když jsme tam dorazili, čekal na nás pouze Myšpulín se špatnou zprávou. Ještě před námi se pokusili s Bobíkem, Fifinkou a Pinďou časostroj vyzkoušet, ale něco se pokazilo. Kromě Myšpulína zůstali všichni v nějaké nám neznámé době. Tomu se podařilo na stroj času naskočit a vrátit se zpátky, jak ale letěl přes různé doby, odpadávaly ze stroje času různá tlačítka. Jako poslední odpadlo i startovací tlačítko. To jsme našli u vědce, který ho s námi vyměnil za zlato, které jsme propašovali přes hranici.
      Se startovacím tlačítkem jsme již mohli cestovat časem. Od Myšpulína jsme dostali odborný výklad: Stroj času je rozbitý a bez všech ztracených součástek bude létat náhodně do období, které má v paměti. To jsou ty, kde najdeme buď ztracená tlačítka, nebo rovnou zbytek Čtyřlístku, což se stalo naším hlavním zájmem.
      Protože cestování do neznámých časů může být nebezpečné, rozdělili jsme se do čtyř družstev (UFO,O2, Tučňáci a VIP), abychom nebudili velkou pozornost.
      Ještě po obědě jsme udělali náš první časový skok. Tamější podmínky na nás působily velmi nepříznivě. Většina z nás oslepla. Po chvíli jsme zjistili, že jsme v roce 3029. Podařilo se nám sehnat lék na slepotu, který ale na každém zanechal různé vedlejší účinky…no, moc jsme si nepomohli. Nakonec jsme ale našli nejen lék, který nás vyléčil úplně, ale i součástku do stroje času. Večer jsme celý den zakončili mší, kterou nám přijel odsloužit náš farář Benedikt.
      V pondělí se nám podařilo skočit do pravěku, kde si pranáčelník Slizký had udělal z našeho tlačítka náhrdelník. Byl ochoten ho s námi vyměnit pouze za oheň. Pomoct při jeho získávání nám měl prašaman Tygří poleno. Tomu jsme ukázali, že dokážeme vyrobit oštěp a zacházet s ním, za to jsme získali tygří střeva, která jsme použili jako tětivy do luků, se kterými jsme ulovili pravěké tygry, za které jsme získali kouzelná dřívka, která po škrtnutí vzplanou. Stačilo tedy už jen rozdělat oheň a ten vyměnit se Slizkým hadem za jeho náhrdelník.
      V úterý jsme se přenesli do pohádky. Tam jsme zjistili, že nám tlačítko sežral drak. Nedařilo se mu ho ovšem strávit, museli jsme mu tedy pomoci. Poradil nám, že by mu pomohla mrtvá voda, která má na draky pouze projímavé účinky. Vyrazili jsme na cestu a dostali se k Dědu Vševědovi, který nás poslal k ohyzdné ježibabě zachránit Sněhurku. Dál nás cesta vedla k Červené Karkulce, Popelce a Jiříkovi, od kterého jsme získali mrtvou vodu. Protože jsme pak museli čekat, než nám drak tlačítko „vydá“, nechali jsme se v pohádce pozvat na karneval.
      Ve středu nás stroj času přenesl do středověku. Tam jsme potkali krále, který měl naše tlačítko. To nám byl ale ochoten vydat pouze za moudrosti legendárního krále Ašóky. Za těmi jsme celý den putovali, a pak je rozluštili.
      Ve čtvrtek následovala výprava do starověkého Říma. Tam jsme plnili úkoly Kartografa a Pythagora. Ti nás pak pozvali na olympijské hry. Za účast v nich jsme pak vyhráli další tlačítka do stroje času.
      V pátek jsme se doletěli na záhadnou planetu Fipibo. Prošli jsme ji, a potkali dva místní vyvrhele Fipa a Iba. Ti nám pak ukázali místo, kde byli ztraceni Fifinka, Pinďa a Bobík.
      Po úspěšném nalezení celého Čtyřlístku jsme se s nimi rozloučili a šli oslavit svůj úspěch k večernímu táboráku.

A tak jsem viděl tábor já - Matouš Cúth
A pokud chcete, můžete se i podívat, jak jsme se měli.

Žádné komentáře :

Okomentovat